Taky byste dětem rádi četli? Já se o to snažím o sto šest, ale zatím se s úspěchem setkalo jen několik málo vybraných pohádek. Do zblbnutí čteme dokola jednu verzi Popelky a Červené karkulky. Někdy přidáme i Růžu.

Nedávno jsem objevila kouzlo loutkového divadla. A to bych si nikdy nemyslela, že se do něčeho takového pustím. Ale dlouhá deštivá odpoledne dokážou divy. Skvělé na tom je, že s pár rekvizitami zvládne domácí divadélko opravdu každý. Prvně jsem zkusila zahrát pohádku s plyšovým krtečkem, při ruce jsem měla jako nápovědu knížku s příběhem. Setkalo se to s nebývalým úspěchem (to znamená, že se repríza musela konat ještě opravdu hooodněkrát).

A pro vás jsem si připravila malý dárek. Vyrobit si jednoduché divadélko s loutkami na špejli není nic složitého. Nakreslila jsem k vytištění a vystřižení postavičky z pohádky O Koblížkovi. K dispozici je ke stažení pod článkem PDF se všemi postavičkami, kulisy s okénkem a lesem.

Zkuste si zahrát také. Třeba domácí loutkové divadlo nadchne vás i vaše děti. Ty starší mohou pomoci s výrobou nebo zahrát pro vás.

Jak na výrobu

Pomůcky:

• čtvrtku, nebo obyčejný kancelářský papír a laminovací folie
• barevnou tiskárnu, případně laminovačku
• nůžky
• lepenku
• špejle

Postup:

PDF vytiskněte (případně laminujte). Vystřihejte loutky a pomocí lepenky je přichyťte na špejle. Já jsem lepila tak, abych mohla loutky vodit shora. Není třeba se nikam schovávat, dětské představivosti překážet nebudete. U Kulisy s okénkem a lesem pouze ohněte bílé okraje dozadu. Kulisu pak můžete prostě postavit.

Kdybyste náhodou zapomněli pohádku O Koblížkovi, níže je má verze. Použitelná i v případě, že se vám žádné divadélko prostě ani náhodou hrát nechce :).

O koblížkovi

V chaloupce u lesa žili spolu dědeček a babička. Jednoho dne si dědeček povzdychl:

„Já mám takovou chuť na koblížky!“

Babička měla dědečka ráda a z posledního zbytku mouky jeden koblížek usmažila. Pěkně na másle. Dala ho vystydnout za okno.

Dědeček chodil kolem, mlsně se olizoval, ale koblížek chladl pomalu. Nakonec si dědeček sedl do křesílka a usnul.

Koblížek už se tou dobou docela nudil. A tak seskočil z okénka dolů na zahrádku a namířil si to rovnou do lesa.

Kutálel se mezi smrčky, když se mu najednou postavil do cesty zajíček.

„Koblížku, ty ale krásně voníš! Já tě sním!“ zvolal zajíček.

Koblížek honem spustil písničku:

„Já jsem koblížek,

na másle smažený,

na okně chlazený,

 starouškům jsem utekl

a tobě zajíčku uteču taky!“

Zajíček se ještě houpal do rytmu, když si uvědomil, že stojí mezi smrčky sám. Koblížek mu zmizel a kutálel se dál. Zrovna poskakoval po měkoučkém mechu jako na trampolíně, když se za ním najednou ozvalo zabručení:

„Brum! Brum!“

Koblížek leknutím nadskočil dvakrát tak vysoko. Uviděl v mechu rozvaleného medvěda.

„Čuchám tady něco sladkého a voňavého. Koblížku stůj! Já tě sním!“

Koblížek se znovu dal do zpěvu:

„Já jsem koblížek,

na másle smažený,

na okně chlazený,

starouškům jsem utekl,

zajícovi jsem utekl

a tobě medvěde uteču taky!“

Než se medvěd vzpamatoval, koblížek zmizel. Valil se dál, po lesní pěšince, jen se za ním prášilo.  Ani se nenadál a už se před ním ze stínu vynořil vlk. Zavětřil a štěkl:

„Ty jsi ale voňavý! Já tě sním!“

Ale koblížek zaskočil vlka písničkou:

„Já jsem koblížek,

na másle smažený,

na okně chlazený,

starouškům jsem utekl,

zajícovi jsem utekl,

medvědovi jsem utekl

a tobě vlku uteču taky!“

Jen co koblížek zmizel vlkovi mezi křovím, radoval se, jak se mu podařilo vyzrát na nástrahy lesa.  Jenže to netušil, že ho ze své nory zaslechla liška. Nadběhla si ho a skočila mu rovnou do cesty.

„Koblížku, ty ale krásně zpíváš!“ lichotila mu.

Koblížek se nadmul pýchou. Už už se nadechoval, že se dá do zpěvu, aby se lišce předvedl.

„Škoda že už mi ouška tak neslouží,“ přerušila ho liška a naoko se tvářila zkroušeně. „Jsem už stará. Kdyby sis mi tak mohl sednout na čumák, abych tě lépe slyšela. To bys mi udělal radost!“

Koblížek bez váhání hopnul na liščí čenich a spustil:

„Já jsem koblížek,

na másle smažený,

na okně chlazený,

starouškům jsem utekl,

zajícovi jsem utekl,

medvědovi jsem utekl

vlkovi jsem utekl a

a tobě liško… „

Chramst! Liška na už na nic nečekala a slupla koblížka, jen to křuplo. Ještě dlouho se pak olizovala až za ušima.

A dědeček s babičkou? Ti si došli pro novou mouku a usmažili si koblížků celou mísu. Za okno je ale vychladnout nedali.

Konec

Máte rádi vystřihovánky z papíru?

Pokud vás domácí aktivity k vytištění baví, podívejte se i na další články. Najdete tu třeba pexeso, omalovánky, nebo kontrastní kartičky.

Zkoušeli jste někdy dětem zahrát loutkové divadlo? Napište mi do komentářů :).